|
|
Úroveň znalostí problematiky srdeční zástavy u pacientů po kardiopulmonální resuscitaci a jejich příbuzných ve srovnání s běžnou populací.
Křečková, Markéta ; Bělohlávek, Jan (vedoucí práce) ; Bourková, Kateřina (oponent)
Poskytování neodkladné laické resuscitace v případě ohrožení života je povinností každého z nás. Znalost základních postupů je předpokladem pro její úspěšné zvládnutí od rozpoznání závažného stavu, správné aktivace záchranného systému a poskytnutí první pomoci. Srdeční zástava je závažný medicínský, ale i celospolečenský problém. Přežití nemocných s mimonemocniční zástavou je závislé hlavně na charakteru základního onemocnění a době zástavy oběhu. Včasná kardiopulmonální resuscitace je předpokladem záchrany pacienta s dechovou či oběhovou zástavou. Úspěšnost kardiopulmonální resuscitace (KPR) dlouhodobě dosahuje přibližně 10 %. Neustálá edukace široké veřejnosti v technikách provádění kardiopulmonální resuscitace je proto nezbytná. Samotné zahájení kardiopulmonální resuscitace zvyšuje šanci na přežití 2 - 3 násobně. Přesto není někdy pomoc poskytnuta svědky vůbec, často pro neznalost správných postupů a z obavy z vlastního selhání. Práce je zaměřena na kvalitu informací o správných postupech při vyhodnocení akutní situace a poskytnutí laické resuscitace. V teoretické části se zaměřuji obecně na historii resuscitace a zavádění nových postupů při poskytování laické resuscitace. Další kapitola bude věnována možnostem vzdělávání laické populace v pravidlech poskytování první pomoci. Empirickou část...
|
|
|
Vliv cerebrálního hypoxického poškození na kognitivní funkce a psychosociální faktory.
Dostálová, Veronika ; Bezdíček, Ondřej (vedoucí práce) ; Šonka, Karel (oponent) ; Feketeová, Eva (oponent)
Vliv cerebrálního hypoxického poškození na kognitivní funkce a psychosociální faktory Hypoxické poškození mozku způsobuje zánik neuronů a další cerebrální změny, které mohou nežádoucím způsobem ovlivnit psychosociální fungování. Přestože je patofyziologie cerebrálního hypoxického poškození multifaktoriální a není možné spolehlivě popsat jednotný klinický obraz pacientů po prodělané hypoxii, nejčastěji popisovanými psychosociálními důsledky cerebrální hypoxie jsou kognitivní deficit a zvýšení úzkostných a depresivních projevů. Cílem předkládané práce je charakterizovat úroveň kognitivního poškození a změn v prožívání pacientů s mírnou intermitentní cerebrální hypoxií (=chronická forma hypoxie, model neurologem diagnostikované spánkové apnoe) a u pacientů s těžkou jednorázovou cerebrální hypoxií (=akutní forma hypoxie, tikované srdeční zástavy). Nehledě na rozdílnou etiologii vzniku jednotlivých forem hypoxie, které jsou nastíněny v teoretické části práce, dochází v obou případech k hypoxickému zániku neuronů. V experimentální části byla testovaná hypotéza, zda se u pacientů vystavených akutní či chronické hypoxii vyskytuje rozdíl v kognitivní výkonnosti a v míře úzkostných a depresivních projevů oproti zdravým jedincům. U pacientů vystavených akutní formě hypoxie dokladujeme pokles kognitivní výkonnosti a...
|
|
|
Mírná léčebná hypotermie a oxidativní stres po srdeční zástavě
Krüger, Andreas ; Ošťádal, Petr (vedoucí práce) ; Vízek, Martin (oponent) ; Rokyta, Richard (oponent)
Souhrn Úspěšná kardiopulmonální resuscitace a obnovení spontánní cirkulace po srdeční zástavě je zcela nezbytným krokem k záchraně života; povšechná ischemie během oběhové zástavy však vede k aktivaci celé řady procesů, které mohou způsobit další poškození. Jedním z klíčových patogenetických pochodů, odpovědných za ischemicko-reperfuzního poškození, je oxidativní stres. Současná evidence o možné účasti oxidativního stresu v patogeneze poresuscitačního syndromu je však zcela nedostatečná. V naší práci jsme testovali následující hypotézy: (i) ischemicko-reperfuzní poškození při srdeční zástavě je provázeno oxidativním stresem a (ii) mírná léčebná hypotermie snižuje oxidativní stres. V experimentální části na zvířecím modelu oběhové zástavy jsme posuzovali účinky hypotermie a normotermie na hemodynamické parametry, na známky orgánového poškození a na ovlivnění oxidativního stresu. Dále jsme srovnávali účinky hypotermie, ischemického postconditioningu a podání oxidu dusnatého při extrakorporální kardiopulmonální resuscitaci. Zjistili jsme, že mírná hypotermie působí protektivně na sledované parametry a snižuje oxidativní stres jak ve srovnání s normotermií, tak alespoň v některých hodnotách i ve srovnání s ischemickým postconditioningem a oxidem dusnatým. V klinické části byl hodnocen oxidativní stres a...
|
|
|
Náhlá srdeční zástava a význam kapnometrie v kardiopulmonální resuscitaci
Pokorná, Milana ; Nečas, Emanuel (vedoucí práce) ; Málek, Jiří (oponent) ; Bělohlávek, Jan (oponent)
Práce je zaměřena na kardiopulmonální resuscitace prováděné v mimonemocničním prostředí lékaři záchranné služby. V první části se zabývá správností stanovení příčiny zástavy oběhu v průběhu kardiopulmonální resuscitace při omezených diagnostických možnostech v místě poskytnutí profesionální první pomoci. Je navržen a na souboru 211 pacientů použit původní způsob analýzy správnosti příčiny náhlé zástavy oběhu předpokládané lékaři záchranné služby (analýza "křížové shody", angl. "Crosscheck Tables"). Analýza ukazuje, že diagnostické závěry musí být činěny pro každého pacienta individuálně. Porovnání souhrnných údajů z celé sledované skupiny může vést k falešně dobrým výsledkům. Druhá část práce se zaměřila na využití kapnometrie ke sledování průběhu kardiopulmonální resuscitace poskytované lékaři záchranné služby. Zaměřila se především na odraz obnovení spontánní cirkulace (ROSC - Return of Spontaneous Circulation) na změně hodnoty parciálního tlaku oxidu uhličitého na konci výdechu (PETCO2) v porovnání s cirkulací plně závislou na hrudních kompresích. Studie prokázala, že u pacientů s konstantní umělou plicní ventilací v průběhu prováděné resuscitace, je PETCO2 signifikantně vyšší (přibližně o 10 mmHg) po ROSC než před ROSC. Uzavírá, že vzestup PETCO2 o více než 10 mmHg, který nastane náhle, velmi...
|
|
|
Vliv cerebrálního hypoxického poškození na kognitivní funkce a psychosociální faktory.
Dostálová, Veronika ; Bezdíček, Ondřej (vedoucí práce) ; Šonka, Karel (oponent) ; Feketeová, Eva (oponent)
Vliv cerebrálního hypoxického poškození na kognitivní funkce a psychosociální faktory Hypoxické poškození mozku způsobuje zánik neuronů a další cerebrální změny, které mohou nežádoucím způsobem ovlivnit psychosociální fungování. Přestože je patofyziologie cerebrálního hypoxického poškození multifaktoriální a není možné spolehlivě popsat jednotný klinický obraz pacientů po prodělané hypoxii, nejčastěji popisovanými psychosociálními důsledky cerebrální hypoxie jsou kognitivní deficit a zvýšení úzkostných a depresivních projevů. Cílem předkládané práce je charakterizovat úroveň kognitivního poškození a změn v prožívání pacientů s mírnou intermitentní cerebrální hypoxií (=chronická forma hypoxie, model neurologem diagnostikované spánkové apnoe) a u pacientů s těžkou jednorázovou cerebrální hypoxií (=akutní forma hypoxie, tikované srdeční zástavy). Nehledě na rozdílnou etiologii vzniku jednotlivých forem hypoxie, které jsou nastíněny v teoretické části práce, dochází v obou případech k hypoxickému zániku neuronů. V experimentální části byla testovaná hypotéza, zda se u pacientů vystavených akutní či chronické hypoxii vyskytuje rozdíl v kognitivní výkonnosti a v míře úzkostných a depresivních projevů oproti zdravým jedincům. U pacientů vystavených akutní formě hypoxie dokladujeme pokles kognitivní výkonnosti a...
|
|
|
Možnosti orgánové protekce po globální ischemii při srdeční zástavě.
Mudrochová, Hana ; Ošťádal, Petr (vedoucí práce) ; Rokyta, Richard (oponent) ; Malý, Jiří (oponent)
Úspěšná kardiopulmonální resuscitace je první podmínkou pro záchranu života při srdeční zástavě. Vysoká úmrtnost pacientů i po úspěšném obnovení cirkulace je způsobena patofyziologickým procesem, potenciálně vyvolávajícím poškození všech orgánů, tzv. ischemicko-reperfúzním poškozením, v klinické praxi nazývaném "poresuscitační syndrom". Patofyziologických mechanismů, podílejících se na jeho rozvoji, je celá řada; klíčovou roli v tomto procesu hraje zřejmě oxidativní stres, doprovázený spuštěním kaskády systémové zánětlivé reakce. V práci jsme testovali různé možnosti ovlivnění tohoto patofyziologického fenoménu. V prvních experimentech jsme porovnávali vliv mírné terapeutické hypotermie a řízené normotermie na poresuscitační syndrom na zvířecím modelu srdeční zástavy u prasete domácího. V druhé studii jsme pak na stejném modelu porovnávali účinky mírné terapeutické hypotermie, podání oxidu dusnatého a ischemického postconditioningu. Výsledky prvních experimentů ukazují, že mírná terapeutická hypotermie působí protektivně na resuscitabilitu, krevní tlak, míru oxidativního stresu a orgánové poškození ve srovnání s řízenou normotermií. Výsledky druhé studie ukázaly, že mírná terapeutická hypotermie má výraznější pozitivní vliv na resuscitabilitu, krevní tlak, míru oxidativního stresu a orgánové...
|
|
|
Informovanost veřejnosti v Jihočeském kraji o kardiopulmonální resuscitaci
Mikšíčková, Věra ; Vrábelová, Petra (vedoucí práce) ; Maffei Svobodová, Ludmila (oponent)
ÚVOD: Jednou z nejvýznamnějších příčin náhlých úmrtí v Evropě je náhlá zástava oběhu. K záchraně života je potřeba na prvním místě poskytnutí neodkladné kardiopulmonální resuscitace (KPR). Jedním z předpokladů úspěšné resuscitace je její včasné zahájení a znalost základních postupů. Úroveň znalosti postupů neodkladné resuscitace, její správné provádění, zručnost a ochota laických zachránců může rozhodovat o dalším osudu osob stižených náhlou zástavou oběhu. Každou minutou, kdy není prováděna resuscitace, se šance na přežití osob se zástavou oběhu snižuje o 10 - 12 %. CÍLE A METODOLOGIE: Hlavním výzkumným problémem bylo zhodnocení míry informovanosti jihočeské veřejnosti o postupu laické kardiopulmonální resuscitace. Dále bylo cílem zmapovat zájem jihočeské veřejnosti o vzdělávání v problematice KPR. Pro vypracování empirické části byla zvolena metoda kvantitativního výzkumu, formou dotazníku vlastní tvorby. Dotazník obsahoval 35 otázek. Výzkumný vzorek byl tvořen neselektovanou veřejností v Jihočeském kraji a výběr informantů byl náhodný. Sběr dat byl prováděn přímým dotazováním kolemjdoucích osob na ulicích, v nákupních střediscích, ve městech a vesnicích. Výzkumného šetření se zúčastnilo 100 respondentů. Získaná data byla zpracována deskriptivní analýzou. VÝSLEDKY A IMPLEMENTACE DO PRAXE: Z...
|
|
|
Role zdravotnického záchranáře v péči o pacienta se srdeční zástavou ve specifických situacích
SAMCOVÁ, Markéta
Bakalářská práce je zaměřena na rozšířenou neodkladnou resuscitaci při vzniku náhlé zástavy oběhu ve specifických situacích. Práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. V teoretické části je stručně definována přednemocniční péče a nastíněna anatomie a fyziologie srdce. Popsány jsou zde vybrané poruchy srdečního rytmu a náhlá zástava oběhu. Podrobněji se práce zabývá náhlou zástavou oběhu ve specifických situacích. V rámci této bakalářské práce byl proveden kvalitativní výzkum zaměřený na postup zdravotnických záchranářů při péči o pacienta se srdeční zástavou ve specifických situacích v přednemocniční neodkladné péči. Následně byl jejich postup porovnán s aktuálními doporučenými postupy Evropské resuscitační rady pro resuscitaci z roku 2015. Výzkumem bylo zjištěno, že zdravotničtí záchranáři, jež byli osloveni, se dostatečně orientují v problematice, která se týká srdeční zástavy ve specifických situacích v rámci přednemocniční neodkladné péče. Výjimkou je rozšířená neodkladná resuscitace pacienta po zasypání lavinou. V této situaci neprojevili respondenti dostatečnou znalost doporučeného postupu. Ve všech ostatních situacích by zdravotničtí záchranáři postupovali v souladu s doporučenými postupy Evropské resuscitační rady z roku 2015. Práce může být využita jako studijní materiál pro studenty oboru zdravotnický záchranář a případně i pro zájemce z řad laické a odborné veřejnosti.
|
|
|
Tissue microcirculation in cardiac arrest setting - impact of various methods of circulatory support
Krupičková, Petra ; Bělohlávek, Jan (vedoucí práce) ; Widimský, Jiří (oponent) ; Rokyta, Richard (oponent)
Úvod: Cílem této dizertační práce je popsat změny mikrocirkulace, ke kterým dochází při srdeční zástavě, a zkoumat vliv jednotlivých oběhových podpor v léčbě srdeční zástavy (tj. mechanizované srdeční masáže a oběhové podpory mimotělní membránovou oxygenací (ECMO)) na periferní tkáňovou mikrocirkulaci. Metody a výsledky: Byly navrženy 2 samostatné studie. Mikrocirkulace byla měřena sublingválně metodou Sidestream Dark Field (SDF) imaging a její parametry byly vyhodnoceny zvlášť pro malé cévy (s průměrem ≤ 20 µm) a ostatní cévy. Pro monitoring změn mikrocirkulace během srdeční zástavy (SZ) a resuscitace (KPR) jsme využili experimentální prasečí model. U 18 prasat jsme navodili 3 minuty trvající neléčenou SZ následovanou 5 minutami mechanizované KPR. Parametry mikrocirkulace se postupně zhoršovaly během neléčené SZ a po zahájení KPR vystoupaly na 59 - 85% oproti klidovému stavu. Parametry mikrocirkulace nekorelovaly s parametry systémové cirkulace (středním arteriálním tlakem a průtokem krve v karotidě) ani s laktátem. Druhá, klinická, studie sledovala mikrocirkulaci u pacientů po SZ, kteří byli po neúspěšné konvenční KPR resuscitováni pomocí ECMO. Zahrnuto bylo 15 pacientů 29 (± 17) hod od kolapsu a 12 zdravých dobrovolníků (pohlavím a věkem srovnatelných s pacienty). Pacienti měli v porovnání s...
|
|
|
Mírná léčebná hypotermie a oxidativní stres po srdeční zástavě
Krüger, Andreas ; Ošťádal, Petr (vedoucí práce) ; Vízek, Martin (oponent) ; Rokyta, Richard (oponent)
Souhrn Úspěšná kardiopulmonální resuscitace a obnovení spontánní cirkulace po srdeční zástavě je zcela nezbytným krokem k záchraně života; povšechná ischemie během oběhové zástavy však vede k aktivaci celé řady procesů, které mohou způsobit další poškození. Jedním z klíčových patogenetických pochodů, odpovědných za ischemicko-reperfuzního poškození, je oxidativní stres. Současná evidence o možné účasti oxidativního stresu v patogeneze poresuscitačního syndromu je však zcela nedostatečná. V naší práci jsme testovali následující hypotézy: (i) ischemicko-reperfuzní poškození při srdeční zástavě je provázeno oxidativním stresem a (ii) mírná léčebná hypotermie snižuje oxidativní stres. V experimentální části na zvířecím modelu oběhové zástavy jsme posuzovali účinky hypotermie a normotermie na hemodynamické parametry, na známky orgánového poškození a na ovlivnění oxidativního stresu. Dále jsme srovnávali účinky hypotermie, ischemického postconditioningu a podání oxidu dusnatého při extrakorporální kardiopulmonální resuscitaci. Zjistili jsme, že mírná hypotermie působí protektivně na sledované parametry a snižuje oxidativní stres jak ve srovnání s normotermií, tak alespoň v některých hodnotách i ve srovnání s ischemickým postconditioningem a oxidem dusnatým. V klinické části byl hodnocen oxidativní stres a...
|
host ::
RSS.